Jak najít kód ve hře Sims 4

PŘIPOJENÍ ODKAZU NA KOMENTÁŘ, POKUD JE OD Pikabu, je žádoucí, ale není nutné.

Pokud obrazovka nepochází z Pikabu, ale z webu třetí strany (Twitter, VK, Odnoklassniki atd.), pak není odkaz vyžadován.

Pro komunitu je vhodná jakákoli obrazovka napsaná na klávesnici, i když se nejedná o dialog (pod rouškou tweetu), vhodná je i obrazovka s obrázkem a alespoň jedním komentářem pod ním, z jakéhokoli zdroje.

V jednom pokoji nás žilo pět: já, moje matka, můj nevlastní otec, matka mého nevlastního otce a dcera mého nevlastního otce, o 2 roky starší než já. Bylo to tak v prdeli! Tehdy jsem si řekl, že nebudu mít děti, dokud jim nedám jejich osobní prostor. Nechci je odsuzovat k hrůze, kterou jsem sám zažil.
A ať jdou zajíčci na trávník k čertu.

rozšířit vlákno
Před 2 dny

Bez vlastního pokoje je to velmi špatné. Jako dítě jsem měl samostatný pokoj, pak samostatný byt. Když jsem se oženil, hned zorganizovali ubytování tak, že každý měl samostatný pokoj. Člověk musí mít osobní prostor.

rozšířit vlákno
Před 2 dny

Vaši příbuzní trpěli a vy musíte trpět, jinak je pohltí černá závist.

Moje matka věnovala nějaký čas svému zdraví, abych mohl mít svůj vlastní pokoj. A i když můj pokoj byl jako průchozí dvorek a nikdy nebyl zavřený, skříně s oblečením se mi do pokoje vešly, dokud táta nebyl „vystěhován“ na chodbu, kde mu tam dali skříň. Ale měl jsem VLASTNÍ postel a pokoj a počítač a stůl. To je neocenitelné!

Jeho vlastní místo v domě je opravdu velmi důležité pro každého člena rodiny, do určitého věku samozřejmě můžete sdílet děti spolu, ale blíže k dospívání chcete samostatné místo a realizovat se jako jednotlivec a mít vlastní prostor a pouze své vlastní věci, to pak velmi ovlivní celý jeho postoj k životu a vašim hranicím a vydělávání peněz a vztahů

rozšířit vlákno
Nejlepší příspěvky pro dnešek
7623
Před 23 hodinami

Se děje. .

Zobrazit plnou 1
Emoce
7690
17 hodinami

Kde jsou všichni?

Zobrazit plnou 1
Emoce
5770
20 hodinami

Vyděračská rada

K podpoře
Emoce
5543
13 hodinami

Agenda

Emoce
5466
21 před hodinou

Překvapení

Zobrazit plnou 1
Emoce
5374
18 hodinami

Něco málo o „udělej ze mě dítě bez jakýchkoliv stížností“⁠⁠

Pamatoval jsem si ten příběh ze své první práce. Mým šéfem byl v té době Alexander. Byl to chytrý, sečtělý muž, asi 35 let (po vysoké škole jsem byl ještě dandy), vysoký a blízcí přátelé se sportem (orientální bojová umění). Nekouřil, pil velmi střídmě, nevypadal ošklivě atd. Měl rodinu s dítětem. Obecně pro něj bylo všechno dobré a stabilní.

Spolupracovala s námi i jedna paní Alena. Bylo jí asi 30. Hezká, svobodná, neměla děti.

Najednou se Alyonka rozhodla, že Sanya je výborný genetický materiál pro její nenarozené dítě a rozhodla se jednat. Celý tým sledoval tento „hon na muže“, bylo použito vše, co se dalo: make-up, ultra krátké sukně/šortky, dýchavičným andělským hlasem během rozhovoru mu začala nosit „domácí“ koláče a další jídla k obědu „jen“ pro pohoštění svého milovaného šéfa.

Pokusy našich žen mluvit s Alenou byly neúspěšné, už jim neříkala, aby šly do pekla se svým hlasem, který už nebyl anděl. Muži už mluvili s Alexandrem, ale on „nic takového“ neviděl a jen se tomu smál.

Na jedné z firemních akcí za ním pak přišla právě s tímto návrhem, aby svůj problém vyřešil a bez stížností se odstěhoval do jiného města blíž k rodičům, kteří pro ni již našli nové místo.

Kdyby jí Sasha řekl, aby se vykašlala, tenhle příběh by neexistoval. Souhlasil a přilepil ji přímo k rajčatům více než jednou Udělal pro ni dítě, ona toho nechala a odstěhovala se z dohledu. Saša však neztratila z dohledu ji a její dceru, kteří se objevili a tlačili peníze co nejdál. Uplynulo několik let a on měl od své zákonné manželky 2 děti, peníze začaly tu a tam docházet. Alena byla v určité chvíli naštvaná, když viděla, že převodní částka není taková, jakou obvykle očekávala, a bez rozmýšlení požádala o alimenty.

Sašova žena byla z nečekaného obratu trochu vyděšená, ale nějak mu dokázala odpustit pochopit přijmout to po roce zpět, ale když jsem si něco uvědomil, požádal jsem také o alimenty.

Saša přerušil veškeré kontakty s Alenou a jeho dcerou a stále platí alimenty jak na manželku, tak na Alenu. «Takže pokud jste tak šílení, že za vámi přijdou s podobným návrhem na zlé početí bez dalších stížností, vzpomeňte si na můj příběh,» řekl nám Alexander po 100 gramech, když večer seděl u ohně a rybařil.

Zobrazit plnou
Emoce
5121
Před 23 hodinami

Kde jsi?

Nejen všichni sledovali situaci s čečenskou dívkou.

Mám otázku. Tady na policejním oddělení byli Rusové (zaměstnanci, občané) a tady se dav snaží odnést tuto dívku

Kde jste seveřané a tak dále. Misha Mavashi, ach!

Ale vtipy stranou: celý systém má prostě kraviny.

Emoce
4679
21 před hodinou

A ještě něco málo o metrickém systému :)⁠⁠

Emoce
4292
12 hodinami

Nepomůže všem

Emoce
4046
17 hodinami

Kolik lidí je potřeba k reprodukci civilizace?

Existuje takový popularizátor vědy, antropolog Stanislav Drobyshevsky.

Potkal jsem ho náhodou v baškirské kavárně a udělal jsem krátký rozhovor.

K podpoře
Emoce
4326
Před 22 hodinami

máma

Dnes jsem během dlouhé porady dostal zprávu od svého 10letého syna: „Mami, skříňka padá, držíme ji!“
Byl jsem tak ohromen, že jsem to přečetl nahlas. A pak jsem uviděl hranaté oči mého šéfa.
— Jdi rychle domů! — vydechl zlatý šéf.
«Děkuji,» řekla jsem odsouzeníhodně a spěchala pryč.

A pak jsem si pomyslel: proč byl tak překvapen? Zdá se, že má děti.

Ahhh. Je to táta, ne máma. To znamená, že nedostává zprávy jako: „Mami, krájel jsem klobásu a řezal jsem si prst“ — a fotku se zakrváceným ubrouskem. Nebo: „Mami, zapomněli jsme na sporáku naběračku s knedlíkem. “ — a teď nemáme knedlík a naběračku. No, alespoň je tu dům. Další: «Mami, šli jsme se projít a zapomněli jsme zavřít dveře. «

Jak se ukázalo, absolutně. To znamená, že byl ponechán dokořán. Pes se vyprostil a obešel všechna známá smetiště, kočka seděla na prahu a s vykulenýma očima rozjímala o svobodě. Nebylo dost mozků na útěk.

«Mami, rozhodli jsme se vyříznout si zbraň z prkénka nalezeného ve skříni,» a fotku s kobercem pokrytým rovnoměrnou vrstvou pilin.

„Mami, vynalezli jsme elixír věčného života a došla nám vajíčka. tvůj šampon. psí žrádlo. zubní pasta a. “ — dále, kdo má na co dostatek fantazie.

A pak ta skříň prostě spadne. Je jasné, že začal padat, protože se v době páření hnali kolem jako stádo losů. Ale oni ho drží! Zlaté děti. Chytré dívky. Moje pýcha. Je dobře, že kozlík nevstoupil do elixíru věčného života, takže budu žít o něco déle se svým zdravým rozumem a silnou pamětí.

Zobrazit plnou
Emoce
3939
18 hodinami

Odpovězte na příspěvek „Vysoká“.

Je mi 14 let, polovina května. Můj otec a já jsme šli na ryby. Na karase. Stavíme stan.
Víte, je mi 45 let. Procestoval jsem půlku světa, tam byl každý relax a pocit.
Ale ten pocit štěstí a klidného klidu jsem už nikdy nezažil.
Jsme ve stanu, trochu sychravo, ale dá se to vydržet. Otec spí. Jsem blízko. A jsem šťastný.

K podpoře
Emoce
3870
Před 22 hodinami

Odpovězte na příspěvek „Nejdelších 15 sekund mého života“⁠⁠

Měl jsem více sekund:
Vzhledem k tomu: manželka je v šestém měsíci těhotenství. Její nejstarší syn (tehdy mu bylo 9) je s ní doma. Jsem v práci.
Volání od ní, zvednu telefon a pláču odtamtud a v pozadí ani nepláčete, ale VYTÍ. Snažím se zjistit, co se stalo, a zároveň utíkám od stolu a běžím do auta. Pořád tomu nerozumím – řvou dvěma hlasy. Naskočil do auta a odletěl domů. (Není to moc daleko, naše město není velké). Proletěla kolem červené, proletěla kolem ležících tak, že moje stará audi něco v podvěsu skřípala. Letím na dvůr. Posádka dopravní policie jede za mnou, ukázalo se, že mě sledovala přímo z toho semaforu. Vidím je, popadnu klíče, doklady, běžím jim naproti, všechno jim to dám se slovy „Mám tam ženu“ a vběhnu do vchodu, vletím do pátého patra, spěchám domů (očekávám cokoli, např. , manželka sedí v kaluži krve) a sedí takhle na pohovce. Smutný.
Ukázalo se, že monitor byl rozbitý a spadl ze stolu.
Do prdele. jak jsem křičel. Když jsem řídil, málem jsem sám porodil. Uklidnil jsem se, vzpomněl jsem si na auto a chlapy a šel jsem dolů, abych se vzdal úřadům.
A už se na mě něco ptají sousedů.
Přistoupil jsem a snažil se vysvětlit, jak to je, upřímně co a jak, a že souhlasím se všemi svými přestupky a jsem vinen. I když to bude znít jako kočičí lampa, odpustili mi a nechali mě jít.
Volal jsem do práce a taky tam byla panika, protože taky slyšeli, jak odpovídám, a jak vyli do telefonu a jak jsem vyletěl z parkoviště (a moji manželku v práci všichni znají, taky tam předtím pracovala ). Vysvětlil jsem situaci a řekl, že teď přijdu. Šéf řekl, že už zůstaň doma. Zítra budeš venku.